REGISTRACE STANA FILKA

06.10.2021 - 08.01.2022

Fait Gallery, Ve Vaňkovce 2, Brno

Kurátorská koncepce: Boris Ondreička

Architektura výstavy: studeny architekti

Vernisáž: 6. 10. 2021, 19:00

 

REGISTRACE STANA FILKA je prozatím bezesporu nejrozsáhlejší výstavou tohoto autora (nejen co se týče výstavní plochy, ale zejména počtu prací), která má ambici technicky třídit a seřazovat soustředěný výběr (registr) jeho prací. Chce tak konat, aby umožnila didaktický vstup do tezauru zásoby i gramatiky tohoto všestranného umělce, předestřít logiku jeho uvažování a výrazových prostředků, a rovněž poukázat na úžasnou variabilitu Filkova výkonu na přítomně uspořádaných variantách jeho jednotlivých prvků. 

I když REGISTRACE představuje každé jeho období a typické polohy, nenárokuje si na náležitosti kompletní retrospektivy. Filkovo dílo je stále enormně se rozprostírající a rozptýlené. Potřebuje dlouhodobější výzkum a konečnou souhrnnou analýzu, ke které bude tento projekt příspěvkem. REGISTRACE chce napomoci ke čtení a porozumění tohoto díla, a to umožněním přehledu průhledem i za pomocí architektury výstavy. Chce zpřístupnit i biografické a filozofické pozadí autorových idejí. REGISTRACE nevnímá Filka jako složitého, komplikovaného, ale jako složeného a komplexního.

 

Projekt finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR a Statutární město Brno.



Tomáš Bárta / Vnější nastavení

-

Fait Gallery MEM, Ve Vaňkovce 2, Brno

Vernisáž: 15. 6. 2016 v 19.00

Kurátor: Jiří Havlíček

 

V roce 1844 představil britský majitel železářství Charles Barnard první strojově vyráběné pletivo. Pro svůj vynález se inspiroval mechanickým tkalcovským stavem. Krátce na to francouzský inženýr Joseph Louis Lambot použil drátěné pletivo ke zpevnění betonu. V roce 1848 Lambot zkonstruoval betonovou loďku a její dno vyztužil drátěnou sítí. První z nich byla tři a půl metru dlouhá, přes metr široká a šedesát pět centimetrů hluboká. Druhá byla o něco menší – tři metry dlouhá a padesát tři centimetrů hluboká. Lodě testoval na jezeře Miraval, kde byla později jedna z nich vyfotografována jak kotví u břehu.1 Po více než sto letech byly z bahnitého dna vyloveny dva poničené exempláře, z nichž jeden je dodnes k vidění v muzeu v Lambotově rodném městě Brignoles.2 V roce 1901 si americký vynálezce John C. Perry nechal patentovat metodu na svařování drátěných sítí.3 Původním záměrem byla sériová výroba plotů. Krátce po uvedení na trh však kovové mříže našly jiné využití. Nejdříve se začaly používat ke zpevnění silnic a chodníků, později sloužily jako výztuha podlah nebo stěn betonových budov. Všechna podlaží Empire State Building, ve své době nejvyšší budovy světa, jsou protkána kovovou sítí. Přestože je mrakodrap téměř sto let starý a od svého vzniku prošel několika renovacemi, původní železobetonové podlahy zatím zůstávají beze změn.

Úprava budovy vyžaduje od stavitele určitou vnitřní kázeň. Vnější podoba konstrukce je viditelnou součástí okolí, zároveň upozorňuje na vlastní skrytý účel. Na fasádě domu zpravidla cítíme, když uvnitř chybí srdce. Vnitřní zkušenost zakládá vnější nastavení. Podobné pnutí můžeme vyčíst z velkoformátových kreseb Tomáše Bárty. Jsou to interní zprávy ve formě spletitých stavebních nákresů. Po bledém čele stékají kapky apatie. Na ploše papíru se soustředění mění v neproniknutelnou změť čar. Světlé linie na tmavém pozadí se navzájem prostupují a překrývají. Poukazují na to, co zakrývají. Jak píše Bruno Latour – síť je naší lodí. Síť, která je ohebnější než pojem systém, starší než pojem struktura, empiričtější než pojem komplexnost. Propojení je všudypřítomné, nicméně čím dál tím víc skryté. Uvnitř pravidelné mřížky se čas od času objeví zlom, fasáda se začne pomalu proměňovat. Linie na sebe nenavazují, spojení se přeruší. Loď se začíná potápět.

T: Jiří Havlíček

Jdi zpět