Milan Grygar / Akustické kresby a Vizuální partitury

 

Vydání LP desek „Akustické kresby“ a „Vizuální partitury"je součástí probíhající výstavy Milana Grygara „Světlo, zvuk, pohyb” ve Fait Gallery. Zdůrazňuje souvislost unikátního díla Milana Grygara se zvukem a experimentální hudbou.

Milan Grygar / Akustické kresby

tl_files/mail-podpis/IMG_6559i.jpg

„Akustické kresby” nabízí dosud nikdy nezveřejněné autorské magnetofonové nahrávky kreseb z roku 1973. „Autorovo performativní kreslení, jak ho reprezentují nahrávky na tomto albu, je skvělým příspěvkem do intermediálního umění v celosvětovém kontextu. Autentický materiál, pořízený ve studiu i přímo v pražském ateliéru umělce, na jedné straně dokumentuje vzrušující experimenty s uměleckým mediem v dobách, kdy byl hledačský duch symbolem touhy po svobodě, na druhé dokazuje, že věřit intuici, vsadit na rituální vůli a držet se vize se pořád vyplácí,” popisuje Grygarovu práci muzikolog Jozef Cseres, který je autor průvodního textu k desce.

Cena: 490 Kč
LP deska je k zakoupení přímo ve Fait Gallery nebo ji lze objednat na e-mailové adrese fg@faitgallery.com a nechat si ji poslat na dobírku.

Nahrávky vznikly v Akustické komoře Továrny na hudební nástroje v Hradci Králové (1973) a v ateliéru Milana Grygara v Praze v 70. letech.
Zvuková režie: Milan Grygar
Hudební režie: Milan Grygar
Zvukový mistr: Tomáš Jiráček jr.
Grafický design: Ondřej Grygar
Fotografie: Štěpán Grygar
Text: Jozed Cseres

LP vydává Fait Gallery v limitovaném nákladu 500 ks při příležitosti výstavy Světlo, zvuk, pohyb, jejíž realizace byla finančně podpořena Ministerstvem kultury ČR a Statutárním městem Brno.

 

 

Milan Grygar / Vizuální partitury

tl_files/mail-podpis/IMG_6929.JPG

Deska „Vizuální partitury” obsahuje interpretace vybraných autorových akustických kreseb, které jsou součástí výstavy ve Fait Gallery. Zhudebnění skladeb se ujal hudební soubor MoEns pod vedením Kamila Doležala.

„Vědom si omezení tradiční notace a obeznámen s aktuálním hudebním myšlením a experimenty se zvuky ve světě, začal Milan Grygar vytvářet abstraktní kompozice z linií, barev a geometrických struktur, převoditelné do zvukové podoby konvenčními i méně konvenčními hudebnickými způsoby. Některé nazýval přímo partiturami, v jiných vyzýval ke zvukové interpretaci skrze hudební odkazy v jejich názvech,” říká Jozef Cseres.

Cena: 490 Kč
LP deska je k zakoupení přímo ve Fait Gallery nebo ji lze objednat na e-mailové adrese fg@faitgallery.com a nechat si ji poslat na dobírku.

Strana A / Durata
Prostorem půdorysu 9:00
Bodová partitura krajiny 7:11
Modrá partitura 3:16 
TOTAL TIME Strana A 19:40

Strana B / Durata
Kroky bazilikou 9:08
Antifona 5:23
TOTAL TIME Strana B 14:34

Nahráno ve Zvukovém studiu HAMU v Praze.

Zvuková režie: Aleš Dvořák
Hudební režie: Kamil Doležal, Milan Grygar
Zvukový mistr: Aleš Dvořák
Grafický design: DIP studio
Text: Jozef Cseres
Fotografie: Štěpán Grygar

Hraje soubor MoEns ve složení:
Kamil Doležal – klarinet (1A), basklarinet (2A, 2B), klavír (3A), hra na luby klavíru (1B)
Jiří Pohnán – trubka (1A)
Martin Chmelař – trombón (1A, 2A, 2B), hra na luby klavíru (1B)
David Danel – housle (1A, 1B, 2B), čínský gong (2A)
Ondřej Martinovský – viola (1A, 1B, 2B), 
Balázs Adorján – violoncello (1A, 1B, 2B)
Miroslav Pudlák – klavír (1A, 2A), syntetizátor (3A, 2B), hra na luby klavíru (1B)
Oleg Sokolov – bicí nástroje (1A, 2B), marimba (2A)

LP vydává Fait Gallery v limitovaném a číslovaném nákladu 500 ks při příležitosti výstavy Světlo, zvuk, pohyb, jejíž realizace byla finančně podpořena Ministerstvem kultury ČR a Statutárním městem Brno.



Milan Grygar / SVĚTLO, ZVUK, POHYB

 

Fait Gallery

Ve Vaňkovce 2, Brno
8. 3. 2017 - 29. 7. 2017
Vernisáž: 8. 3. 2017
Kurátor: Denisa Kujelová
 
„Nabyl jsem jistoty, že ve světě panují souvztažnosti, zvuk je spojen s vizuálností a ani vizuálnost neexistuje bez akustického.“

Osobitý koncept relace vizuálního a akustického rozvíjí Milan Grygar ve velmi rozmanitých a často protichůdných paralelách již více než pět desetiletí. Skutečnost, že v kontextu české výtvarné scény působí Grygar naprosto svébytně, je dána i jeho zájmem o experimentální hudbu a sledováním vývoje mezinárodních intermediálních tendencí se základem v soudobé hudební avantgardě (kromě systému volné atonality Arnolda Schönberga jmenujme notaci nové hudby Erharda Karkoschky a aleatorickou koncepci Johna Cage).

Vůči práci ostatních umělců rovněž experimentujících s novou hudbou a jejími alternativními grafickými notacemi se však jeho tvorba vymezovala především možností korelace zvukové a obrazové složky, které se vzájemně determinují. V případě Milana Grygara není totiž zvuk s dílem vázán jen asociačními vazbami na bázi synestezie, ačkoli je možno i takto o některých jeho dílech bez pevného interpretačního rámce uvažovat, a není ani prvkem zcela autonomním. Jde o princip v umění zcela ojedinělý, kdy se při promyšleném formování výtvarného díla dostává akustickému vjemu plného zrovnoprávnění na roveň vizuálního a obraz se tak stává zpětně návodem, transkripcí, jak jej možno v této zvukové rovině znovu číst.

Snahou o ozřejmění samotného děje a směru pohybu objevil navíc za pomoci zápisu na magnetofonový pásek a později video další skrytý potenciál tohoto dvojjediného spojení a tuto dvojí dimenzionalitu vizuálního a akustického doplnil ještě o samotný záznam procesu. Propojil všechny tři roviny vzájemnou časovou jednotou a k čisté vizuální vyjadřovací schopnosti díla tak díky zvuku přidal i možnost definovat prostor a připojením záznamu průběhu i čas.

Fenomén zvuku je v Grygarově tvorbě trvale přítomný již od poloviny 60. let, kdy jej začal při plném soustředění se na médium kresby systematicky zkoumat a zaznamenávat. Zvuk, daný z počátku řadou jednotlivých tahů vydávaných jeho specifickými nástroji, se stal neobvyklou parabolou k vizuálnímu rytmu. Po sérii kreseb a maleb dřívkem a akustických kresbách vytvářených dalšími atypickými pomůckami rozvíjel dále polyfonní možnosti kresebných gest obzvláště za pomoci mechanických samohybných strojků. U těchto živých kreseb a stejně tak u dalších kreseb performativního charakteru, zejména hmatových, má v jeho tvorbě velký podíl nahodilost, kterou zřejmě ve snaze o co nejtěsnější sepjetí obrazové a zvukové složky nahrazuje svoji vůli objektivnějšími, na něm ne zcela závislými faktory. Přesto je prvek domnělé náhody umělcem pevně vymezen a řízen.

V konsekventním opakování rýsovaného skladebného vzorce čtvercového rastru u dalších typů kreseb, tzv. zvukoplastických, a černobílých i bíločerných lineárně rastrovaných pláten je zvuk znázorněn různými způsoby narušení monotonie struktury buď změnou rytmu, barvou, či přidáním nějakého dalšího kresebného prvku. Akustická kvalita Grygarových kreseb v rámci novodobých hudebních notací je pak více zřetelná v jeho řadách vzorců a partitur. Ty již nepochybně vznikaly s představou určitého zvukového výsledku, jejich možnost výkladu je ale rovněž otevřená a u jednotlivých hudebních interpretací je zcela nezbytná přítomnost autora.
 
Po více než dvaceti letech se autor vrací zpět k malbě sérií černých obrazů s barevnými lineárními prvky založenými na kontrastu monochromie plochy a ostrých, komplementárně barevných linií fixovaného světla. Velmi rozsáhlým a rovněž velmi různorodým souborem jsou Antifony tvořené minimalistickým tvaroslovím geometrických obrazců a subtilních linek, které jsou postupně akcentovány o barvu. S výraznou barevností však autor pracoval i od šedesátých let u původních maket Prostorových partitur realizovaných o téměř půlstoletí později v monumentálním měřítku. V nejnovějších pracích nastává však opět radikální obrat, kdy Milan Grygar od barevnosti ustupuje a navrací se zpět k užití dřívka v cyklu velkoformátových kreseb a maleb.
 
T: Denisa Kujelová
 
 
 
 
tl_files/novinky/pozitiv ces.jpg
 
tl_files/novinky/logo_brno_cervene_bez_pozadi.png

Jdi zpět