Karel Malich & utopické projekty

16.10.2019 - 11.01.2020

Fait Gallery, Ve Vaňkovce 2, Brno

Vernisáž: 16. 10. 2019 v 19.00

Kurátor: Denisa Kujelová

Utopické architektonické projekty Karla Malicha jsou výsledkem jeho dlouhodobé fascinace prostorovými představami a jejich možnostmi, které skýtaly pro potřeby lidstva budoucnosti. Jejich vize si autor od šedesátých let systematicky zaznamenával formou přípravných kreseb, studií a provizorních maket. Trojrozměrných realizací se však vzhledem k omezeným materiálovým možnostem i nedosažitelným technickým požadavkům dočkal pouze zlomek z nich.
Ideám utopického urbanismu budoucích států, měst, ale i dílčích projektů a staveb, předcházel u něj i dalších prezentovaných autorů: Milana Knížáka, Václava Ciglera, Alexe Mlynárčika a studia VAL, Júlia Kollera, Dalibora Chatrného, Stana Filka a Jozefa Jankoviče, nejen rozpor s koncepcí stávajících budov a měst, ale především radikální kritika nesvobodné společnosti a rovněž nově i nastolení ekologických témat. Také do té doby netušená progresivita kosmologického výzkumu napomáhala vizím futurologických světů s vysokým důrazem na jejich sociální a environmentální aspekt.



Šárka Koudelová / Our Bodies So Soft, Our Lives So Epic

-

Fait Gallery, Ve Vaňkovce 2, Brno

Vernisáž: 5. 6. 2019 v 19.00

Kurátor: Laura Amann

 

V roce 2011 se průměrně každou vteřinu prodal jeden šperk značky Pandora. Tou dobou už Pandora byla třetím největším výrobcem šperků na světě, hned po firmách Cartier a Tiffany & Co. Stalo se tak zejména díky dostupným a na míru přizpůsobitelným náramkům s přívěsky — produktu, který se rychle stal všudypřítomným dárkem a reklamním artiklem.
Degress of Love.
Picking daisies.
 
Náramek s přívěsky ale samozřejmě nebyl vynalezen Pandorou. Jaká je tedy historie a smysl tohoto tak oblíbeného předmětu? Jakou moc, symboliku a význam mu přičítáme a obecně šperkům — věrným společníkům lidstva, kteří přesahují nespočet epoch a ještě více generací?
Faith over Fear.
Land that I love.
You‘re My Favourite Chick.
 
Ve výstavě Our Bodies So Soft, Our Lives So Epic vytvořila Šárka Koudelová instalaci založenou na věčném protikladu prchavé a křehké povahy naší fyzické přítomnosti a našich beznadějných, avšak neustávajících pokusů získat trvalý důkaz života tak úžasného, že jej lze uzavřít do vzácného šperku.
You belong to me.
My precious.
 
Svůdné, hravé, mistrovsky provedené a zároveň stále nepřirozené, nám tyto emocemi nabité objekty připomínají svoji složitou dokonalost. Přívěsek děděný z matky na dceru, symbol milencova oka zhotovený na zakázku pro tajnou lásku, smuteční prsten vyrobený z dětských vlasů, prostý, avšak jednoznačně výmluvný snubní prsten — je snadné navázat vztah s těmito drobnými sochařskými díly, jež se aktivují výhradně nošením.
I can’t bear your death.
Maybe, if you gaze into my décolleté...
 
Ve starověkém Egyptě hrálo nošení náramků klíčovou roli v přípravách na posmrtný život. Egypťané, obsedantně se připravující na úspěšný život po pozemské smrti, věřili, že náramky s přívěsky pomohou bohům identifikovat svého nositele a zajistí mu tak právoplatné místo v záhrobí. Je svým způsobem příznačné, že u Tiffanyho označují své ikonické náramky s přívěskem srdce větou „Please return to Tiffany & Co, New York“.
I know I promised but...
I simply won’t fade.
Only you know, you are my secret.
 
V gregoriánském období se smuteční šperky zaměřovaly na myšlenky typu memento mori, tedy koncept, který měl neustále připomínat, že každý musí jednou zemřít. Je však zjevné, že je tuto připomínku možné číst dvěma způsoby buď jako nabádající užívat si život naplno ve světle jeho konečné a křehké povahy, nebo naopak vedoucí ke správnému a počestnému životu, který nám vyslouží vstup do nebe. Zeptejte se tedy sami sebe — který způsob si vyberete?
I will never forget you.
But still, I have to remember to die.
Shape of Love.
Sparkling Snail.
 
V každém případě je napětí mezi šperky a lidským tělem zřejmé. Pomíjivá tělesná schránka je tvořena z materiálu, na kterém i ten nejnepatrnější zásah zanechá stopu, ať už je to kamínek zapíchnutý do dlaně ruky při sezení na zemi, stéblo trávy, které nás řízne do prstu a připraví nás o kapku krve při trhání lučních květin, nebo snubní prsten, který se s přibývajícími léty stal příliš těsným.
I will love you forever.
If you focus on the curve of my earlobe.
 
Avšak šperky dokážou dvě zásadní věci, kterých naše smrtelná tělesná schránka schopná není — odolávají času a mají schopnost formulovat a bez ustání sdělovat poselství, která jsou tak patetická, přehnaná nebo tak nevkusná, že bychom je nemohli nebo v žádném případě nechtěli vyjádřit osobně.
Our Promise.
True Uniqueness.
 
Jako bychom už tak v současnosti nečelili nejistotám a neustálé úzkosti, Koudelová ve své instalaci předkládá ještě další myšlenku: následuje kunsthistorickou malířskou tradici „krajiny světa“, ve které je hierarchie motivu a prostředí sugestivně převrácena. To, co obvykle považujeme za pouhé pozadí, se rozpíná do nesmírného zobrazení přítomnosti a ještě více tak zdůrazňuje titěrnost motivů, které přesahuje. Jsme vyzváni prožít nádherně úzkostnou cestu, aniž bychom se opravdu museli pohnout z místa. Tak se na chvíli zastavte. Vstřebejte to. Our Bodies So Soft... Our Lives So Epic?
Adventure Awaits.
 

Jdi zpět