25.02.2026 - 02.05.2026
Fait Gallery, Ve Vaňkovce 2, Brno
Koncepce výstavy: Ondřej Kotrč
Vernisáž: 25. 2. 2026 v 18:00
Druhá část přehledové prezentace sbírky Fait Gallery, která volně navazuje na předchozí výstavu, je v určitém ohledu jejím protikladem. Oproti předešlé části, jež primárně reprezentovala abstraktní umění druhé poloviny 20. století, především se zaměřením na geometrii a strukturu, českou modernu a její rezonance a patrné vlivy v současné české malbě, se pozornost výstavy přesouvá k umění, které více akcentuje zobrazení reálného světa.
V protikladu k autorům tvořícím v intencích geometrické abstrakce, kteří předkládají univerzálnější obsahy, se dostáváme k umění, jež čerpá inspiraci z reality, více či méně explicitně ji ztvárňuje, a zároveň staví do popředí zájem o lidskou figuru a její vyobrazení.
Právě zájem o lidské tělo či tělesnost, objevující se přímo nebo přeneseně skrze fragmenty či nástroje a situace, jež jsou s ní nedílně spjaté, tvoří určitý rámec výstavy. Ve výstavě se tudíž objevuje řada děl reflektujících například téma sportu, zároveň však v rámci zájmu o člověka vyvěrá i jistý existenciálně dekadentní rozměr či aspekt humoru.
Chronologicky se nezávazně přesouváme k dílům, která vznikla převážně po roce 2000, což se projevuje i v širším zastoupení média instalace, jejímž příkladem může být rozměrné dílo Hluboko v nepřátelském území umělecké skupiny Rafani, patřící k nejrozsáhlejším realizacím této skupiny. Instalace vyplňuje nepřehlédnutelnou část výstavy, a jak již bylo zmíněno, komentuje skrze vztah výtvarného umění a sportovní symboliky složitější psychologickou situaci. S ohledem na množství zastoupených autorů je ovšem nemožné věnovat pozornost všem jednotlivostem a ponecháme na divákovi, aby si našel své vlastní souvislosti či oblíbená díla.
Výstava má předem nastíněný selektivní rámec, neklade si ovšem ambice předkládat jednoznačnou zprávu o konkrétní problematice či tématu, což je vzhledem k její povaze pochopitelné. Snaží se však přiblížit výdobytky extenzivní sběratelské činnosti Fait Gallery a Igora Faita za posledních 15 let, představit řadu kvalitních děl českých i zahraničních umělců, nechat je vyznít v jejich individualitě, a zároveň představit okruh, v němž tyto individuality koexistují a navzájem se podporují v rámci kompaktního celku.
Zastoupené autorky / zastoupení autoři:
Vasil Artamonov & Alexej Klyuykov, Alžběta Bačíková, Ondřej Basjuk, Nina Beier, Marie Blabolilová, Josef Bolf, Radek Brousil, Jan Brož, Michel Comte, Milena Dopitová, Markéta Filipová, Jiří Franta & David Böhm, Jan Gemrot, Martin Gerboc, Michal Gogora, Damien Hirst, Katarína Hládeková & Ondřej Homola, Katarína Hládeková & Jiří Kovanda, Jakub Hošek, František Hudeček, Matyáš Chochola, Krištof Kintera, Eva Kmentová, Vendula Knopová, Vladimír Kokolia, Jiří Kolář, Eva Koťátková, Ondřej Kotrč, Alena Kotzmannová, Denisa Krausová, Nika Kupyrova, Alicja Kwade, Martin Lukáč, Kamila Maliňáková, Pavla Malinová, Pavel Matyska, Marek Meduna, Jan Merta, Svätopluk Mikyta, Kamila Musilová, Jan Nálevka & Václav Stratil, Pavla Naďová, Petr Nikl, Michal Pěchouček, Ivan Pinkava, Jan Poupě, Skupina Rafani, Tomáš Roubal, Lucia Sceranková, Pavla Sceranková, František Skála, Matěj Smetana, Václav Stratil, Tomáš Svoboda, Robert Šalanda, Adriena Šimotová, Jiří Topínka, Lubomír Typlt, unconductive trash, Kateřina Vincourová, Lenka Vítková
Výstava Výběr ze sbírky Fait Gallery II je prodejní a je poslední výstavou Fait Gallery ve stávajícím prostoru na adrese Ve Vaňkovce 2.
-
Fait Gallery PREVIEW, Ve Vaňkovce 2, Brno
Kurátor: Michal Stolárik
Zahajovací den: 12. 5. 2021, 17:00–21:00
Kompozične a dynamicky vyvážený výstavný environment, formálna čistota vytvorených artefaktov, obsesívno–precízne spracovanie jednotlivých segmentov či prirodzene sa rozvíjajúci vokabulár autorskej symboliky. Posledné výstavné projekty (Deti Jána Moksoá, 2020, Nová Synagóga, Monument of Possible Fall, 2019, At Home Gallery) slovenského multimediálneho umelca Kristiána Németha (*1983) z perspektívneho pohľadu definujú jeho súčasný autorský rukopis a pravdepodobne nastavujú pomyselné štandardy budúcej tvorby. Charakterizuje ju prirodzené spojenie univerzálnych tém s intímnymi a až traumatickými obsahmi, pričom sa neštíti inštitucionálnej kritiky, ktorú kamufluje symbolickým výtvarným jazykom inšpirovaným a vyňatým z bežnej reality.
Németh sa v postkonceptuálnom prístupe k tvorbe objektov, inštalácií, performancií, videí či inscenovaných fotografií kontinuálne dotýka tém vychádzajúcich z fungovania katolíckej cirkvi. Niekedy priam investigatívnym spôsobom skúma osobné rodinné traumy, sexualitu či sexuálne zneužívanie, mocenské vzťahy či pokrivené hodnoty a úmysly cirkevných protagonistov, pričom spochybňuje všeobecnú predstavu o (falošnej) pozitivite a transparentnosti vnímania sakrálnej spoločnosti. Hoci inštitucionálna kritika cirkvi tvorí väčšinovú časť autorského výskumu, postupne ho aktualizuje univerzálnejšou obsahovou líniou, ktorá sa vzťahuje na všeobecnejšie témy reagujúce na stav spoločnosti.
Neplánovaná zmena pôvodného termínu samostatnej výstavy Warm Greetings, spôsobená pandemickou situáciou, dala autorovi možnosť prehodnotiť pôvodný projekt a prísť tak s niečím novým a zohľadniť aktuálnu politicko-spoločenskú situáciu. Site-specific projekt už na prvý pohľad vychádza z Némethových starších prác a pomyselnej knižnice autorských prístupov, z ktorej si vybral signifikantnú svetlú farebnosť, vzdušnú inštaláciu, materiálnu a formálnu rozmanitosť, minimalistickú štylizáciu či scénografický prístup k budovaniu výstavného zážitku.
Ústredným motívom, vnoreným do jadra výstavného environmentu, sú vplyvom tepla a sily ohýbané voskové objekty. Autorskou technikou deformované sviečky, ktoré Németh pôvodne vyňal z kontextu prvého svätého prijímania, reprezentovali v minulých projektoch zraniteľnosť a nevedomé prispôsobovanie sa jedincov kánonom cirkevnej moci. V súčasnej formálnej aktualizácii ich počty násobí, čím vytvára nakumulované organické celky pôsobiace ako homogénne hmoty, ktoré však z blízkeho pohľadu odkrývajú svoj jedinečný heterogénny charakter. Spleťou zničených sviečok Németh ilustruje vplyvy nadradenej moci, neovplyvniteľných externých podnetov, spoločenských noriem, tlakov a očakávaní pôsobiacich na jednotlivca či kolektív v súčasnom svete. Formou neviditeľného fyzického gesta a pomyselným „vrúcnym pozdravom“ vytvára symbolické relikvie, ktorých proces vzniku komentuje formou štylizovaných obrazov komunikujúcich poetiku jednoduchého gesta na hranici medzi kreativitou a deštrukciou.
Subtílna a súčasne neprehliadnuteľná farebnosť výstavného projektu, ktorá okrem toho, že dopomáha dynamizácii priestoru a zdôrazňuje významový charakter jednotlivých segmentov, takisto reflektuje symboliku použitých farieb. Biela je spájaná s čistotou, nevinnosťou, pravdou či spravodlivosťou a odtieň telovoružovej sa zas vzťahuje k ženstvu, telesnosti či homosexualite. Okrem scénograficky použitých textíliách sledujeme zvolený kolorit aj na špeciálne navrhnutých abstrahujúcich drevených podstavcoch, ktoré ilustrujú štylizovanú stopu po roztopených sviečkach. Tie spoločne so stigmaticky ladenými vypálenými miestami zároveň načrtávajú vizuálne neviditeľné, ale zjavne prítomné elementy tepla a ohňa, ktoré sú dôležitým ideovým backgroundom celého projektu.
Výstavní projekt z veřejných zdrojů podpořil Fond na podporu umenia.