Jan Merta

Návrat

 
Radek Brousil a Peter Puklus

Stupid

 
Tatiana Nikulina

Přítelkyně Luny: Hostina



Jan Merta / Návrat

21.02.2018 - 05.05.2018

Fait Gallery

Ve Vaňkovce 2, Brno
Vernisáž: 21. 2. 2018 v 19:00
Kurátoři: Denisa Kujelová a Jiří Zahrádka 
 
Pro práci Jana Merty je příznačná transformace reálných témat v osobní projekci vlastního prožitku. Důrazem na fragmenty skutečných předmětů či postav gradovaným monumentálním rozměrem, atypickou kompozicí barevných ploch a tísnivou vyprázdněností prostoru v opozici k důvěrnému vztahu k daným zobrazovaným reáliím vzniká u všech děl několik významových rovin, což dokládá i koncepce a název výstavy Návrat, který je zřejmý jen zdánlivě.

 



Petr Nikl / LIDÉ Z MANHATTANU

-

Fait Gallery MEM
Božetěchova 1, Brno
Vernisáž: 23/1/2014 v 19:00
Kurátoři: Denisa Kujelová a Martin Nytra
 
Petr Nikl je výjimečným druhem umělce oscilujícím mezi jednotlivými médii jako dokonalý renesanční všeuměl a to s nebývalou hravostí, přirozeností a skromností. Právě nálada lidské skromnosti, laskavosti a zároveň velká míra imaginativnosti, fascinace tvarem a úhledně definovaná forma jsou souborem vlastností, jež vytváří dojem samozřejmosti, dané jakoby dětskou, nikoli však infantilní perspektivou, což činí Niklovo dílo srozumitelným a blízkým široké veřejnosti.
Autorův nezaměnitelný a kultivovaný malířský projev je ovlivněný zájmem o mistrné osvojení malířských technik rané renesance i baroka, což se projevuje také jako odkaz v záměrně exaltovaných námětech, které mění zdánlivě obyčejný předmět ve vysoce jedinečný úkaz nevšední důležitosti. Stylizované barevné pozadí, ze kterého, téměř výhradně, vystupuje osamocený objekt, vytváří vyvážené napětí mezi posvátným a všedním. Atmosféru tajemna a vycizelované tvary realistického vyjádření volně střídá abstrahovaný automatický proces, který předmět izoluje od praktických potřeb denní praxe. Výsostný rozměr posvátného se zpředmětňuje v intimitu pohledem dostupného, avšak nedotknutelného. Předmět se tak stává obyčejným i vznešeným. Spíše dostává měřítko dosažitelné zkušenosti. Ze symbolistního rázu malířských stenogramů, křehkosti a poetičnosti metamorfóz a antropologizací rostlin a zvířat, stejně tak náznaku surrealismu ve tvorbě figurativní, je kromě touhy po zaujetí, hře a okouzlení patrná i autorova snaha o nalezení identity.
Těžiště vystaveného cyklu portrétů postav náhodně potkaných na ulicích New Yorku leží rovněž na jisté formě identifikace. Není však kladen důraz na zjištění totožnosti zaznamenávaných lidí, kteří tvoří pouze část rozmanitého spektra obyvatel a frekventantů tohoto kosmopolitního velkoměsta, ale na identifikaci New Yorku s New Yorkem.Vyjmutím postav z jejich původního kontextu, který dokládají fotografie, jež jsou nedílnou součástí výstavy a slouží primárně, kromě dokumentace atmosféry nestandardně mapovaného města, jako předlohy pro vystavené kresby a plátna, a neutrálním pozadím je opět ještě více zdůrazněna jejich specifičnost až bizarnost a přestože je tento postup v Niklově díle již jakousi osvědčenou licencí a katalyzátorem pocitu neurčité zasněnosti a melancholie, v důsledku vzniká odlišná verze zcizené reality, která svým jemným humorem nabývá, v kontextu Niklova díla ne zcela vzácný, charakter decentně pojaté grotesky. Výsledkem je album jakéhosi newyorského panoptika, kabinetu kuriozit, manifestace ducha Manhattanu a jeho mediálního charizmatu. Svým údivem nad rozmanitostí a mnohotvárností lidských bytostí koresponduje se světem Niklových metamorfóz, ale vymaňuje se mu svojí reálnou podstatou, jako určitý druh sociální studie a exkurze do reálií odlišné kulturní identity.

Jdi zpět