Petr Kvíčala / Výzkumy ornamentu pokračují
26.03.2025 - 26.07.2025
Fait Gallery, Ve Vaňkovce 2, Brno
Kurátor: Ondřej Chrobák
Vernisáž: 26. 3. 2025 v 19:00
Výstava je sumářem posledních patnácti let tvorby brněnského malíře Petra Kvíčaly. Autor se vrací do postindustriálního prostředí galerie, kde již v roce 2008 prezentoval retrospekci svých prvních dvou dekád umělecké práce. V imaginárním součtu obou výstav se dostáváme na úctyhodnou časovou sekvenci více jak pětatřiceti let, po níž se kontinuálně odehrávají deklarované „výzkumy“ na poli ornamentu. Petr Kvíčala se na přelomu osmdesátých a devadesátých let prosadil originální syntézou jazyka geometrie a postmoderní lekce. Tak tehdy přistoupil k obhajobě ornamentu coby současně problému matematického řádu či estetickému fenoménu pokleslé pověsti. Ornament se v jeho podání dočkal rehabilitace a červená vlnovka se navíc stala Kvíčalovou signature.
Ornamenty, vedle vlnovky nejčastěji ve tvaru cimbuří nebo zig-zag, i nadále prorůstají Kvíčalovými obrazy jako mycelium, někdy skrytě, jindy signálně. Tato polarita je v období mapovaném současnou výstavou asi výraznější než v předcházejících etapách jeho tvorby. Na jednu stranu patří obrazy konstruované jemnou ornamentální sítí, jakoby „vyšívané“, z nichž vyskakují geometrická tělesa delikátní barevnosti. Na straně druhé robustní, až rustikální ornamenty jako výsledek gestického tahu širokým štětcem. Dichotomie mezi ztišenou monochromií a festivalovou barevností nachází v posledních letech zázemí v umělcově životní praxi nesymetricky rozdělené mezi město a venkovskou samotu. Znovu objevená blízkost přírody vrací do Kvíčalovy aktuální situace reminiscence a reaktualizace jeho vlastních uměleckých objevů učiněných před více jak třemi dekádami. Znovu se paralelně k malbě dostává ke slovu práce se dřevem. Velkoformátové dřevné objekty je třeba chápat primárně jako extenzi Kvíčalovy malby do třetí dimenze, nabízející divákovi mimo jiné imerzivní prožitek vstupu do „vnitřku“ obrazu.
Kvíčala stále pracuje v otevřených cyklech, ve kterých zkoumá, ověřuje i exploatuje své umělecké objevy. Výstava koncipovaná na míru pro unikátní prostor Fait Gallery je pro veřejnost i pro samotného umělce příležitostí otestovat výsledky této práce. Jako speciální „hostku“ přizval Petr Kvíčala na svoji výstavu umělkyni Karímu Al-Mukhtarovou. Intuitivně cítí volnou spřízněnost s výsledky její tvorby, které mu asociují senzitivitu blízkou pracím Evy Kmentové. Jestliže Kvíčalův konstrukční princip obrazů byl již v počátcích pojmenován „geometrie od ruky“, tak pro Karímu Al-Mukhtarovou je analogicky důležitá rukodělnost. Primárně náročná práce s výšivkou, kdy jehla s bavlnkou penetrují neprostupné materiály, jakými jsou sklo nebo dřevěné trámy. Skrytá geometrie, reprezentovaná tušenou ortogonální strukturou, která je z principu nevyhnutelně přítomná i u tak intimní ruční práce, jakou je obsedantní vyšívání, se snad až nepřekvapivě potkává se základním principem Kvíčalovy tvorby, kterým je zájem o přírodní řád a jeho rozrušení.
Ondřej Chrobák
Petr Kvíčala vytvořil v Brně několik realizací ve veřejném prostoru, které si můžete jít prohlédnout:
- monumentální malbu na skleněné fasádě hotelu Passage (2019), Lidická 23,
- fasádu s figurativními kresbami na novém kostele Blahoslavené Marie Restituty (2019), Nezvalova 13,
- plastiku Zig Zag 3, 2 (2014), vedle budovy Moravské galerie v Brně, Husova 18,
- malbu ve Slavnostním sále, terazzovou podlahu a malbu na klenbách v divadle Reduta (2005), Zelný trh 313.
Lukáš Jasanský - Martin Polák / Sirův revír
-
Fait Gallery MEM, Ve Vaňkovce 2, Brno
Kurátor: Pavel Švec
Vernisáž: 1. 6. 2022, 19:00
„Připadá mi, že příroda je tím největším zdrojem vzrušení, největším zdrojem vizuální krásy, největším zdrojem inspirace. Je tím největším zdrojem tolika věcí v životě, pro které stojí za to žít.“
David Attenborough
Uznávaný umělecký tandem působící na výtvarné scéně již přes tři desetiletí proslul zejména svými fotografickými cykly vyznačujícími se vysokým stupněm realismu. Dílo Jasanského a Poláka, zahrnující dokumentární a reportážní fotografie, precizní studie světské i sakrální architektury, strhující záběry přírody a české krajiny, ale například i odvážné experimenty s barvou či fascinující a promyšlené abstraktní a geometrické kompozice, se v novém souboru prací pro Fait Gallery rozrůstá o další svébytný fotografický žánr.
Fotografování volně žijících živočichů bývá považováno za jednu z vůbec nejnáročnějších disciplín fotografie. Vyžaduje totiž nejen technické dovednosti, jako jsou volba správné expozice nebo přesné zaostření, ale i celou řadu dalších specifických znalostí a zkušeností, jako například schopnost předvídat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí či obratnost při skrývání, maskování a nepozorovaném přibližování se ke zvěři. V tomto žánru se také obvykle klade větší důraz na estetickou hodnotu snímku než kupříkladu u žurnalistické nebo dokumentární fotografie. Zvířata pak bývají nejčastěji zachycována v akci, například při boji, lovu, nebo v pohybu. S podobnou ambicí vyráželi do terénu i Lukáš Jasanský a Martin Polák, kteří jinak prožili většinu života uvnitř rušných kulis městské aglomerace. Ve svém aktuálním cyklu zkoumají, nakolik může daný fotografický kánon sloužit jako prostředek našeho sbližování s přírodou a prohlubování našich vazeb s její zdánlivě oddělenou sférou.
Podstatou jakéhokoliv zdravého vztahu by však měla být také ochota dívat se na věci tak, jak jsou, tedy bez očekávání a předpojatosti, bez stylistických příkras a vznešených idejí. A právě v tomto směru nám fotografie Jasanského a Poláka mohou o vztahu člověka a obyvatel divoké přírody napovědět mnohé. Podobně jako u svých předchozích cyklů ale nevynášejí nad objekty svého pozorování žádné přímočaré soudy, a ponechávají významovou rovinu své práce do velké míry otevřenou divákovým interpretacím. Vstupují-li Jasanský a Polák do „sirova revíru“, neznamená to nutně, že opouštějí svůj vlastní. Naopak – zůstávají věrní svým prostředkům i záměrům. Ostatně věrnost hrála v jejich fotografiích vždy klíčovou roli.
Text: Pavel Švec
