25.02.2026 - 02.05.2026
Fait Gallery, Ve Vaňkovce 2, Brno
Koncepce výstavy: Ondřej Kotrč
Vernisáž: 25. 2. 2026 v 18:00
Druhá část přehledové prezentace sbírky Fait Gallery, která volně navazuje na předchozí výstavu, je v určitém ohledu jejím protikladem. Oproti předešlé části, jež primárně reprezentovala abstraktní umění druhé poloviny 20. století, především se zaměřením na geometrii a strukturu, českou modernu a její rezonance a patrné vlivy v současné české malbě, se pozornost výstavy přesouvá k umění, které více akcentuje zobrazení reálného světa.
V protikladu k autorům tvořícím v intencích geometrické abstrakce, kteří předkládají univerzálnější obsahy, se dostáváme k umění, jež čerpá inspiraci z reality, více či méně explicitně ji ztvárňuje, a zároveň staví do popředí zájem o lidskou figuru a její vyobrazení.
Právě zájem o lidské tělo či tělesnost, objevující se přímo nebo přeneseně skrze fragmenty či nástroje a situace, jež jsou s ní nedílně spjaté, tvoří určitý rámec výstavy. Ve výstavě se tudíž objevuje řada děl reflektujících například téma sportu, zároveň však v rámci zájmu o člověka vyvěrá i jistý existenciálně dekadentní rozměr či aspekt humoru.
Chronologicky se nezávazně přesouváme k dílům, která vznikla převážně po roce 2000, což se projevuje i v širším zastoupení média instalace, jejímž příkladem může být rozměrné dílo Hluboko v nepřátelském území umělecké skupiny Rafani, patřící k nejrozsáhlejším realizacím této skupiny. Instalace vyplňuje nepřehlédnutelnou část výstavy, a jak již bylo zmíněno, komentuje skrze vztah výtvarného umění a sportovní symboliky složitější psychologickou situaci. S ohledem na množství zastoupených autorů je ovšem nemožné věnovat pozornost všem jednotlivostem a ponecháme na divákovi, aby si našel své vlastní souvislosti či oblíbená díla.
Výstava má předem nastíněný selektivní rámec, neklade si ovšem ambice předkládat jednoznačnou zprávu o konkrétní problematice či tématu, což je vzhledem k její povaze pochopitelné. Snaží se však přiblížit výdobytky extenzivní sběratelské činnosti Fait Gallery a Igora Faita za posledních 15 let, představit řadu kvalitních děl českých i zahraničních umělců, nechat je vyznít v jejich individualitě, a zároveň představit okruh, v němž tyto individuality koexistují a navzájem se podporují v rámci kompaktního celku.
Zastoupené autorky / zastoupení autoři:
Vasil Artamonov & Alexej Klyuykov, Alžběta Bačíková, Ondřej Basjuk, Nina Beier, Marie Blabolilová, Josef Bolf, Radek Brousil, Jan Brož, Michel Comte, Milena Dopitová, Markéta Filipová, Jiří Franta & David Böhm, Jan Gemrot, Martin Gerboc, Michal Gogora, Damien Hirst, Katarína Hládeková & Ondřej Homola, Katarína Hládeková & Jiří Kovanda, Jakub Hošek, František Hudeček, Matyáš Chochola, Krištof Kintera, Eva Kmentová, Vendula Knopová, Vladimír Kokolia, Jiří Kolář, Eva Koťátková, Ondřej Kotrč, Alena Kotzmannová, Denisa Krausová, Nika Kupyrova, Alicja Kwade, Martin Lukáč, Kamila Maliňáková, Pavla Malinová, Pavel Matyska, Marek Meduna, Jan Merta, Svätopluk Mikyta, Kamila Musilová, Jan Nálevka & Václav Stratil, Pavla Naďová, Petr Nikl, Michal Pěchouček, Ivan Pinkava, Jan Poupě, Skupina Rafani, Tomáš Roubal, Lucia Sceranková, Pavla Sceranková, František Skála, Matěj Smetana, Václav Stratil, Tomáš Svoboda, Robert Šalanda, Adriena Šimotová, Jiří Topínka, Lubomír Typlt, unconductive trash, Kateřina Vincourová, Lenka Vítková
Výstava Výběr ze sbírky Fait Gallery II je prodejní a je poslední výstavou Fait Gallery ve stávajícím prostoru na adrese Ve Vaňkovce 2.
-
Fait Gallery MEM, Ve Vaňkovce 2, Brno
Kurátorka: Marie Štindlová
Vernisáž: 19. 10. 2022, 19:00
Matka a syn putují pěšky z Brna do Vídně. Po cestě vaří, myjí se, dívají se, ukazují si věci. Občas je to složité, jejich ruce jsou z kamene. Kroky jsou verše, a pochod modlitba za zdravé vztahy. Bez ztráty humoru se snaží setřást vrstvy patriarchálního sedimentu usazeného na jejich pažích, srdcích, rodu i krajině.
Název výstavy tatinku_hruby_a_zmenseny_final_ok formátem a strukturou odkazuje k pojmenovávání dokumentů ukládaných v digitálním prostředí v množství variant (hruby/finalni, zmenseny/hd etc.). Ústředním elementem výstavy je tedy video. Tematizace media a jeho struktury (jejího rozrušování) se propisuje do způsobu, jakým s ním autorka zachází. Pracuje s rupturami a znejistěními, které používá k vytváření podobných průrev ve stereotypních představách o jednoznačnosti vymezení genderových rolí. Ohledává je něžně i s poťouchlým úsměvem. Zároveň se však s naprostou vážností rozhlíží po způsobech, jak patriarchát a mužství v současné době léčit.
Snímek zachycuje autorku s jejím dospívajícím synem při procházení krajinou spojenou s rodinným a historickým traumatem. Společným zažíváním krajiny a vykonáváním jistých činností se snaží ozdravit ji i sebe. Do obyčejných gest přežívání a péče kódují touhu po obnově a transformaci. Proces jim ztěžují kamenné struktury vrostlé do jejich těl. Znemožňují rychlé pohyby, jemnou motoriku i vzájemný dotek. Poutníčci doufají, že s ušlými kilometry za sebou nechají i minulost, která už jejich součástí být nemusí. Že se kameny na jejich rukou změní v jíl a vodu a oni z nich budou moci uhníst jiné tvary: měkké, poddajné, přesto pevné.
Vařením nejoblíbenějšího jídla matka a syn sytí okolní soutěsky. Květiny jsou průvodkyněmi, spolu se synem vyprávějí o hledání jeho role. Potok probublává a odplavuje vše nepotřebné.
Poděkování / Spolupráce:
Kamera: Maria Lopatyuk, Matěj Nytra, Katarina Kadijević
Zvuk: Jonatan Pastirčák, Tomáš Dvořák, Kateřina Koutná
Kostýmy: Kristýna Nytrová
Architektura výstavy: Martin Nytra
Pochod Kanikuly: Lucie Králíková, Hana Kubešová