25.02.2026 - 02.05.2026
Fait Gallery, Ve Vaňkovce 2, Brno
Koncepce výstavy: Ondřej Kotrč
Vernisáž: 25. 2. 2026 v 18:00
Druhá část přehledové prezentace sbírky Fait Gallery, která volně navazuje na předchozí výstavu, je v určitém ohledu jejím protikladem. Oproti předešlé části, jež primárně reprezentovala abstraktní umění druhé poloviny 20. století, především se zaměřením na geometrii a strukturu, českou modernu a její rezonance a patrné vlivy v současné české malbě, se pozornost výstavy přesouvá k umění, které více akcentuje zobrazení reálného světa.
V protikladu k autorům tvořícím v intencích geometrické abstrakce, kteří předkládají univerzálnější obsahy, se dostáváme k umění, jež čerpá inspiraci z reality, více či méně explicitně ji ztvárňuje, a zároveň staví do popředí zájem o lidskou figuru a její vyobrazení.
Právě zájem o lidské tělo či tělesnost, objevující se přímo nebo přeneseně skrze fragmenty či nástroje a situace, jež jsou s ní nedílně spjaté, tvoří určitý rámec výstavy. Ve výstavě se tudíž objevuje řada děl reflektujících například téma sportu, zároveň však v rámci zájmu o člověka vyvěrá i jistý existenciálně dekadentní rozměr či aspekt humoru.
Chronologicky se nezávazně přesouváme k dílům, která vznikla převážně po roce 2000, což se projevuje i v širším zastoupení média instalace, jejímž příkladem může být rozměrné dílo Hluboko v nepřátelském území umělecké skupiny Rafani, patřící k nejrozsáhlejším realizacím této skupiny. Instalace vyplňuje nepřehlédnutelnou část výstavy, a jak již bylo zmíněno, komentuje skrze vztah výtvarného umění a sportovní symboliky složitější psychologickou situaci. S ohledem na množství zastoupených autorů je ovšem nemožné věnovat pozornost všem jednotlivostem a ponecháme na divákovi, aby si našel své vlastní souvislosti či oblíbená díla.
Výstava má předem nastíněný selektivní rámec, neklade si ovšem ambice předkládat jednoznačnou zprávu o konkrétní problematice či tématu, což je vzhledem k její povaze pochopitelné. Snaží se však přiblížit výdobytky extenzivní sběratelské činnosti Fait Gallery a Igora Faita za posledních 15 let, představit řadu kvalitních děl českých i zahraničních umělců, nechat je vyznít v jejich individualitě, a zároveň představit okruh, v němž tyto individuality koexistují a navzájem se podporují v rámci kompaktního celku.
Zastoupené autorky / zastoupení autoři:
Vasil Artamonov & Alexej Klyuykov, Alžběta Bačíková, Ondřej Basjuk, Nina Beier, Marie Blabolilová, Josef Bolf, Radek Brousil, Jan Brož, Michel Comte, Milena Dopitová, Markéta Filipová, Jiří Franta & David Böhm, Jan Gemrot, Martin Gerboc, Michal Gogora, Damien Hirst, Katarína Hládeková & Ondřej Homola, Katarína Hládeková & Jiří Kovanda, Jakub Hošek, František Hudeček, Matyáš Chochola, Krištof Kintera, Eva Kmentová, Vendula Knopová, Vladimír Kokolia, Jiří Kolář, Eva Koťátková, Ondřej Kotrč, Alena Kotzmannová, Denisa Krausová, Nika Kupyrova, Alicja Kwade, Martin Lukáč, Kamila Maliňáková, Pavla Malinová, Pavel Matyska, Marek Meduna, Jan Merta, Svätopluk Mikyta, Kamila Musilová, Jan Nálevka & Václav Stratil, Pavla Naďová, Petr Nikl, Michal Pěchouček, Ivan Pinkava, Jan Poupě, Skupina Rafani, Tomáš Roubal, Lucia Sceranková, Pavla Sceranková, František Skála, Matěj Smetana, Václav Stratil, Tomáš Svoboda, Robert Šalanda, Adriena Šimotová, Jiří Topínka, Lubomír Typlt, unconductive trash, Kateřina Vincourová, Lenka Vítková
Výstava Výběr ze sbírky Fait Gallery II je prodejní a je poslední výstavou Fait Gallery ve stávajícím prostoru na adrese Ve Vaňkovce 2.
-
Fait Gallery PREVIEW, Dominikánské nám. 10, Brno
Vernisáž: 2. 9. 2014 v 18.00
Kurátor: Martin Nytra
Tvorba Kamily Zemkové se zakládá na výrazné provázanosti osobnosti autora s jeho uměleckým projevem, charakteristickým svou tendencí k formální stylizaci deníkových záznamů. Její soustavné zaujetí situacemi a úkony každodenně zakoušené reality a nenápadnými vztahy nejbližšího okolí je zároveň hledáním oblasti, které dominuje nejednoznačnost a všednost. Tyto vlastnosti jsou neméně půvabné právě pro svou otevřenost a blízkost a umožňují tak umělci i divákovi široké pole přístupů a vztahování se k uměleckému dílu. Autorka si tímto vytváří podmínky práce postavené na osobním prožitku z pozorného naslouchání nenápadným impresím vnější krajiny a osvojení si této zkušenosti skrze uvědomování si teritoria svého subjektivního vnímání a vlastní imaginace. Zemková se straní pojmenovávání a směřování ke konkrétním snadno čitelným významům. Větší důraz klade na obrazotvornost mysli a emotivní rovinu percepce díla. Paradoxně jsou však její poslední práce relativně konkrétní, koncepčně ucelené a jejich realistické zpracování svádí ke zkratkovitému čtení. Bylo by však myslím chybou vnímat příznačnost modelů jako indikátor jejich definitivního stavu.
Důležitý fakt, že celý soubor obrazů zpracovává pohledy do interiéru nejbližšího prostředí, kde autorka bydlí a tvoří, je podstatnou skutečností, která v případě jejich vystavení v prostoru galerie vytváří další možnou rovinu interpretace a úvah o povaze jak prací samotných, tak i výstavy. Prostor galerie zbavený stop po předešlých výstavách, který vytváří vymezující rámec migrujícím uměleckým osobnostem, většinou přijímáme se samozřejmostí. Interiér galerie, který umělec dočasně zabydluje, je také prostorem, který umělci samotnému dočasně propůjčuje status exponátu odhaleného zraku veřejnosti. Interiér je zde nahlížen jako zóna intimity a domov jako prostředí duchovní a emocionální kvality. V případě Kamily Zemkové mohou být otázky směřované k povaze situace výstavy důležité. S ohledem na její vědomý dialog se světy vnitřní a vnější povahy a i její nezvykle osobní přístup pak můžeme danou situaci pojmout jako úvahu nad vztahem intimity, pod kterou spadá schopnost osobního prožitku a představivost, k její veřejné exponovanosti a sdíleným rysům, pro něž tento druh situace vyhledáváme.