Petr Veselý

Nůž v kredenci

 
David Možný

Blink of an Eye

 
Kristián Németh

Warm Greetings



Petr Veselý / Nůž v kredenci

12.05.2021 - 14.08.2021

Fait Gallery, Ve Vaňkovce 2, Brno

Kurátorka: Barbora Kundračíková

Zahajovací den: 12. 5. 2021, 17:00–21:00

 

Petr Veselý zachází se slovem stejně přirozeně jako s obrazem. Obojí odvíjí od průsečíku viděné/řečené, dotýkané/myšlené. Zdánlivou lehkost spojení přitom vyvažuje tíže hmotného, ke které se vždy vrací a v níž svou práci ustavuje. Pokud je tvůrčí proces chápán jako ten, při němž je význam vrstven, je jeho tvorba ztělesněným paradoxem, dokladem radikálního ubírání. Ukazuje přitom, že omezená pozice pozorovatele nemusí znamenat stejně omezenou prezentaci věci, tím spíše její nepochopení.

Výstava představuje aktuální tvorbu brněnského malíře, básníka, pedagoga, kurátora a autora řady rozhlasových scénářů. Zasazuje ji však do kontextu jeho celoživotní působnosti a poukazuje na konstanty, které jsou jí vlastní.



Jiří Franta a Ondřej Homola / SLEPÝ MISTR A KULHAVÝ MNICH

-

Fait Gallery PREVIEW, Dominikánské nám. 10, Brno

Vernisáž: 12. 5. 2015 v 18.00

 
 
Co může spojovat uměleckou činnost Jiřího Franty a Ondřeje Homoly? Jak se spolu potkali slepý mistr a kulhavý mnich, aby se mohli podobně jako ve středověké poezii svářit o tom, který z nich je silnější a kterému se žije líp? Mezi prozaické spojnice může patřit společný zájem o médium kresby, které je u Homoly jednou z mnoha využívaných mediálních forem, u Franty pak výlučné konceptuální východisko. Pro oba je současně typická potřeba kolektivní práce, která skýtá zázemí sdílené činnosti a auru spojenectví. Společenství… a jsme u přístupu, který je pro tuto výstavu určující. Ve společnosti funguje jednoduchá identifikace typu silný–slabý, chytrý–hloupý, krásný–ošklivý atp., která spoléhá na působivost vyhraněných a protikladných rysů. Pro (oficiální) výklady umění jsou tyto přívlastky nepoužitelné, stavíme na co nejpřesnějších, exaktních nebo „vysoce citlivých“ formulacích, na poučenosti a kontextualitě. Přesto se (třeba jen v soukromí) ve vnímání i hodnocení umění v těchto relacích pohybujeme. Jiří Franta a Ondřej Homola tuto přímočarost, kterou čekáme spíš od sportovních komentářů než v rámci výtvarného projektu, staví do popředí jako odpověď na všechny kulantní tanečky, které známe z uměleckého provozu. Pozice slabosti a síly zde najdeme v tradičních atributech zbraní, sportovního náčiní i abstraktnějších polohách, které lze číst v materiálnosti kreseb i instalačních zásazích do architektury galerie. Radikalitu oné odpovědi ovšem mírní humorem a nadsázkou. Jako když praštíte pěstí do stolu a pak se tomu zasmějete. 
 
Text: Marika Kupková
 
 

Jdi zpět