OPEN / Výběr děl ze sbírky Fait Gallery za uplynulých 5 desetiletí

Výstava je sumářem posledních patnácti let tvorby brněnského malíře Petra Kvíčaly. Autor se vrací do postindustriálního prostředí galerie, kde již v roce 2008 prezentoval retrospekci svých prvních dvou dekád umělecké práce. V imaginárním součtu obou výstav se dostáváme na úctyhodnou časovou sekvenci více jak pětatřiceti let, po níž se kontinuálně odehrávají deklarované „výzkumy“ na poli ornamentu. Petr Kvíčala se na přelomu osmdesátých a devadesátých let prosadil originální syntézou jazyka geometrie a postmoderní lekce. Tak tehdy přistoupil k obhajobě ornamentu coby současně problému matematického řádu či estetickému fenoménu pokleslé pověsti. Ornament se v jeho podání dočkal rehabilitace a červená vlnovka se navíc stala Kvíčalovou signature.

Ornamenty, vedle vlnovky nejčastěji ve tvaru cimbuří nebo zig-zag, i nadále prorůstají Kvíčalovými obrazy jako mycelium, někdy skrytě, jindy signálně. Tato polarita je v období mapovaném současnou výstavou asi výraznější než v předcházejících etapách jeho tvorby. Na jednu stranu patří obrazy konstruované jemnou ornamentální sítí, jakoby „vyšívané“, z nichž vyskakují geometrická tělesa delikátní barevnosti. Na straně druhé robustní, až rustikální ornamenty jako výsledek gestického tahu širokým štětcem. Dichotomie mezi ztišenou monochromií a festivalovou barevností nachází v posledních letech zázemí v umělcově životní praxi nesymetricky rozdělené mezi město a venkovskou samotu. Znovu objevená blízkost přírody vrací do Kvíčalovy aktuální situace reminiscence a reaktualizace jeho vlastních uměleckých objevů učiněných před více jak třemi dekádami. Znovu se paralelně k malbě dostává ke slovu práce se dřevem. Velkoformátové dřevné objekty je třeba chápat primárně jako extenzi Kvíčalovy malby do třetí dimenze, nabízející divákovi mimo jiné imerzivní prožitek vstupu do „vnitřku“ obrazu.

Kvíčala stále pracuje v otevřených cyklech, ve kterých zkoumá, ověřuje i exploatuje své umělecké objevy. Výstava koncipovaná na míru pro unikátní prostor Fait Gallery je pro veřejnost i pro samotného umělce příležitostí otestovat výsledky této práce. Jako speciální „hostku“ přizval Petr Kvíčala na svoji výstavu umělkyni Karímu Al-Mukhtarovou. Intuitivně cítí volnou spřízněnost s výsledky její tvorby, které mu asociují senzitivitu blízkou pracím Evy Kmentové. Jestliže Kvíčalův konstrukční princip obrazů byl již v počátcích pojmenován „geometrie od ruky“, tak pro Karímu Al-Mukhtarovou je analogicky důležitá rukodělnost. Primárně náročná práce s výšivkou, kdy jehla s bavlnkou penetrují neprostupné materiály, jakými jsou sklo nebo dřevěné trámy. Skrytá geometrie, reprezentovaná tušenou ortogonální strukturou, která je z principu nevyhnutelně přítomná i u tak intimní ruční práce, jakou je obsedantní vyšívání, se snad až nepřekvapivě potkává se základním principem Kvíčalovy tvorby, kterým je zájem o přírodní řád a jeho rozrušení.

Ondřej Chrobák

Petr Kvíčala vytvořil v Brně několik realizací ve veřejném prostoru, které si můžete jít prohlédnout:

- monumentální malbu na skleněné fasádě hotelu Passage (2019), Lidická 23,

- fasádu s figurativními kresbami na novém kostele Blahoslavené Marie Restituty (2019), Nezvalova 13,

- plastiku Zig Zag 3, 2 (2014), vedle budovy Moravské galerie v Brně, Husova 18,

- malbu ve Slavnostním sále, terazzovou podlahu a malbu na klenbách v divadle Reduta (2005), Zelný trh 313.

OPEN / Výběr děl ze sbírky Fait Gallery za uplynulých 5 desetiletí

01.06.2012 - 07.09.2012

Fait Gallery, Božetěchova 1, Brno

Vernisáž: 31. 5. 2012 v 19.00

V pořadí druhá výstava sbírky Fait Gallery představuje výběr děl umělců, kteří dnes již patří ke klasikům českého výtvarného umění 20. století. V období pěti dekád počínaje uměním 60. let jsou uvedena díla Adrieny Šimotové, Karla Malicha, Milana Grygara, Stanislava Kolíbala, Jana Kubíčka, Věry Janouškové, Jiřího Koláře, Bohumíra Matala, Františka Grosse, Běly Kolářové, Aleny Kučerové, Dalibora Chatrného, Václava Boštíka, Václava Stratila, Jana Koblasy, Václava Jiráska, Ivana Pinkavy, Jiřího Kornatovského, Magdaleny Jetelové, Petra Nikla a Vladimíra Kokoliy.

Jak je zřejmé z výčtu jmen, jsou vybraná díla sondou do minulých padesáti let nikoli komplexní, ale směrovanou. A to tak, že vychází zejména z polarity racionální geometrické abstrakce a geometrie přes probabilitu konstrukce náhody, akustické záznamy, koláže, lineáže, proláže, asambláže, abstraktní expresionismus, automatismus, dematerializaci barevné hmoty až po záznamy pohybu energií a zhmotnění kosmologických zákonů jde o výběr umělců, kteří se společným působením v soudobých uměleckých skupinách i součinností mimo tyto spolky navzájem ovlivňovali či ovlivňovat mohli. V prezentaci této stylové a formální oscilace uměleckého projevu v průběhu pěti desetiletí je kromě naznačení vzájemných vazeb kladen důraz také na snahu představit tvorbu některých umělců z jiného úhlu, v konfrontaci s užitím médií, která pro ně nejsou tak zcela typická.

Denisa Kujelová
kurátorka sbírky

Jdi zpět