OPEN / Výběr děl ze sbírky Fait Gallery za uplynulých 5 desetiletí

Reprezentativní výstava Michala Škody s názvem PROLÍNÁNÍ není retrospektivou, tematizuje ale neustálý tvůrčí dialog s minulostí, přítomností a možnou budoucností vlastní tvorby – kontinuální prolínání témat, významů, médií a materiálů. Je také pokračováním v soustředěné interakci s Místy se specifickými kvalitami. Škoda programově pracuje s redukovanou abstraktní formou a svá témata – zájem o prostor a architekturu, místo pro člověka, archivace bytí a každodennosti – realizuje přes různé techniky. Kresba patří spolu s autorskými knihami k hlavním vyjadřovacím prostředkům jeho tvorby a v posledních letech se jeho sochařský naturel znovu materializoval do objektů, které do jisté míry pracují s architektonickým tvaroslovím. Pokud velkoformátové kresby a objekty reprezentují esenciální a vysoce abstrahovaná díla, jejich pomyslným protikladem jsou Škodovy deníky a tzv. Records, kde přes bezprostřední kresebné a fotografické záznamy mapuje svou každodennost. Je to doslovný archiv umělcova bytí, kde se odehrává nespočet impulzů, i těch zdánlivě odlišných od toho, čím se reprezentuje.

Deníky a Records představují dvě kolekce ze Škodovy bohaté tvorby v oblasti autorské knihy rozvíjené od 90. let. Deníky reprezentují tradičnější formu ručně vázaného sešitu s klasickým stránkováním. Každý existuje v jediném kusu. Mají časosběrný charakter a číslování podle pořadí vzniku. Rozsáhlá kolekce deníků je postavena na černobílé autorské fotografii s uměleckými intervencemi v různých technikách. Fotografie se ve Škodově tvorbě objevila v roce 1996 v rámci první autorské knihy „Místa“. Následující desetiletí její podoba zrála a vyvíjela se prostřednictvím množství vizualizací a fotografických záznamů. Textová složka v denících absentuje a není zřejmé, zda je v nich možné lineárně „číst“. Zcela jasně ale ukazují, co všechno autora zajímá, co nezbytně poutá jeho oko a mysl. Deníky jsou soukromým polem umělcova experimentování, rezervoárem inspirací a idejí.Obrazy defilují jeden za druhým jako ze slovníku Škodova vnímání: struktury a rastry, nalezené architektonické situace, detaily, akcenty, horizonty a průhledy – nenápadné, ale formující momenty existence, ztišená kontemplativní krása. Fascinuje autorova schopnost generovat obraz za obrazem v bezchybné kompozici. Velice důležitá jsou sousedství obrazů na stránkách, objevuje se i perforace jako fyzický průnik do světa stránek následujících.

Records, jak nazývá Michal Škoda své kresební záznamy kombinovanou technikou na papíře formátu A4, jsou primární sdělení nejjednoduššími prostředky. „Kontinuální doteky“ – dialog s každodenností a výsledek nespočtu hodin nad čtvrtkou papíru, kdy soustředěná práce v ateliéru nabývá meditativních rozměrů. Elementární vizuální jednotky napovídají o vnitřní konstelaci složitějších obrazů a odhalují vlastní proces Škodovy tvorby. Autor využívá pro tyto záznamy techniky kresby, perokresby, malby i koláže, přidává kousky časově příslušné reality jako fotografie, frotáže, fragmenty různých tiskovin, půdorysy apod. V mnohem menší míře než v minulosti ale stále pracuje i s nápisy (přesněji se slovy) a typografickými kompozicemi. Specifikem Records je, že jednotlivé listy nejsou fixně vázané do vazby, a je možné je vybrat a využít k intervenování do prostoru, čímž představují jednoduchou a současně excentrickou podobu autorské knihy. Nebylo možné odolat unikátnosti brněnské Fait Gallery a nepřistoupit k tvořivé konfrontaci velkolepého industriálního prostoru s A4 kresbami a záznamy. Stovky kusů Records, umístěných bez kalkulu za sebou tak, jak vznikaly, se skládají v unikátní celek obrovského obrazu a reflektují Škodovo intenzivní analyzování prostoru a jeho možností. – „Prostoru jako fenoménu a nekonečného teritoria témat.“

OPEN / Výběr děl ze sbírky Fait Gallery za uplynulých 5 desetiletí

01.06.2012 - 07.09.2012

Fait Gallery, Božetěchova 1, Brno

Vernisáž: 31. 5. 2012 v 19.00

V pořadí druhá výstava sbírky Fait Gallery představuje výběr děl umělců, kteří dnes již patří ke klasikům českého výtvarného umění 20. století. V období pěti dekád počínaje uměním 60. let jsou uvedena díla Adrieny Šimotové, Karla Malicha, Milana Grygara, Stanislava Kolíbala, Jana Kubíčka, Věry Janouškové, Jiřího Koláře, Bohumíra Matala, Františka Grosse, Běly Kolářové, Aleny Kučerové, Dalibora Chatrného, Václava Boštíka, Václava Stratila, Jana Koblasy, Václava Jiráska, Ivana Pinkavy, Jiřího Kornatovského, Magdaleny Jetelové, Petra Nikla a Vladimíra Kokoliy.

Jak je zřejmé z výčtu jmen, jsou vybraná díla sondou do minulých padesáti let nikoli komplexní, ale směrovanou. A to tak, že vychází zejména z polarity racionální geometrické abstrakce a geometrie přes probabilitu konstrukce náhody, akustické záznamy, koláže, lineáže, proláže, asambláže, abstraktní expresionismus, automatismus, dematerializaci barevné hmoty až po záznamy pohybu energií a zhmotnění kosmologických zákonů jde o výběr umělců, kteří se společným působením v soudobých uměleckých skupinách i součinností mimo tyto spolky navzájem ovlivňovali či ovlivňovat mohli. V prezentaci této stylové a formální oscilace uměleckého projevu v průběhu pěti desetiletí je kromě naznačení vzájemných vazeb kladen důraz také na snahu představit tvorbu některých umělců z jiného úhlu, v konfrontaci s užitím médií, která pro ně nejsou tak zcela typická.

Denisa Kujelová
kurátorka sbírky

Jdi zpět