26.03.2025 - 26.07.2025
Fait Gallery, Ve Vaňkovce 2, Brno
Kurátor: Ondřej Chrobák
Vernisáž: 26. 3. 2025 v 19:00
Výstava je sumářem posledních patnácti let tvorby brněnského malíře Petra Kvíčaly. Autor se vrací do postindustriálního prostředí galerie, kde již v roce 2008 prezentoval retrospekci svých prvních dvou dekád umělecké práce. V imaginárním součtu obou výstav se dostáváme na úctyhodnou časovou sekvenci více jak pětatřiceti let, po níž se kontinuálně odehrávají deklarované „výzkumy“ na poli ornamentu. Petr Kvíčala se na přelomu osmdesátých a devadesátých let prosadil originální syntézou jazyka geometrie a postmoderní lekce. Tak tehdy přistoupil k obhajobě ornamentu coby současně problému matematického řádu či estetickému fenoménu pokleslé pověsti. Ornament se v jeho podání dočkal rehabilitace a červená vlnovka se navíc stala Kvíčalovou signature.
Ornamenty, vedle vlnovky nejčastěji ve tvaru cimbuří nebo zig-zag, i nadále prorůstají Kvíčalovými obrazy jako mycelium, někdy skrytě, jindy signálně. Tato polarita je v období mapovaném současnou výstavou asi výraznější než v předcházejících etapách jeho tvorby. Na jednu stranu patří obrazy konstruované jemnou ornamentální sítí, jakoby „vyšívané“, z nichž vyskakují geometrická tělesa delikátní barevnosti. Na straně druhé robustní, až rustikální ornamenty jako výsledek gestického tahu širokým štětcem. Dichotomie mezi ztišenou monochromií a festivalovou barevností nachází v posledních letech zázemí v umělcově životní praxi nesymetricky rozdělené mezi město a venkovskou samotu. Znovu objevená blízkost přírody vrací do Kvíčalovy aktuální situace reminiscence a reaktualizace jeho vlastních uměleckých objevů učiněných před více jak třemi dekádami. Znovu se paralelně k malbě dostává ke slovu práce se dřevem. Velkoformátové dřevné objekty je třeba chápat primárně jako extenzi Kvíčalovy malby do třetí dimenze, nabízející divákovi mimo jiné imerzivní prožitek vstupu do „vnitřku“ obrazu.
Kvíčala stále pracuje v otevřených cyklech, ve kterých zkoumá, ověřuje i exploatuje své umělecké objevy. Výstava koncipovaná na míru pro unikátní prostor Fait Gallery je pro veřejnost i pro samotného umělce příležitostí otestovat výsledky této práce. Jako speciální „hostku“ přizval Petr Kvíčala na svoji výstavu umělkyni Karímu Al-Mukhtarovou. Intuitivně cítí volnou spřízněnost s výsledky její tvorby, které mu asociují senzitivitu blízkou pracím Evy Kmentové. Jestliže Kvíčalův konstrukční princip obrazů byl již v počátcích pojmenován „geometrie od ruky“, tak pro Karímu Al-Mukhtarovou je analogicky důležitá rukodělnost. Primárně náročná práce s výšivkou, kdy jehla s bavlnkou penetrují neprostupné materiály, jakými jsou sklo nebo dřevěné trámy. Skrytá geometrie, reprezentovaná tušenou ortogonální strukturou, která je z principu nevyhnutelně přítomná i u tak intimní ruční práce, jakou je obsedantní vyšívání, se snad až nepřekvapivě potkává se základním principem Kvíčalovy tvorby, kterým je zájem o přírodní řád a jeho rozrušení.
Ondřej Chrobák
Petr Kvíčala vytvořil v Brně několik realizací ve veřejném prostoru, které si můžete jít prohlédnout:
- monumentální malbu na skleněné fasádě hotelu Passage (2019), Lidická 23,
- fasádu s figurativními kresbami na novém kostele Blahoslavené Marie Restituty (2019), Nezvalova 13,
- plastiku Zig Zag 3, 2 (2014), vedle budovy Moravské galerie v Brně, Husova 18,
- malbu ve Slavnostním sále, terazzovou podlahu a malbu na klenbách v divadle Reduta (2005), Zelný trh 313.
-
Fait Gallery, Božetěchova 1, Brno
Vernisáž: 21. 11. 2013 v 19.00
Kurátoři: Denisa Kujelová & Martin Nytra
Tentokrát není výběr ze sbírky vymezen generačně, ale tématickým propojením vybraných prací napříč generační škálou umělců zastoupených ve sbírce, s cílem nalézt příznačné rysy jejich tvorby a zasadit je do kontextu vývoje moderního umění a jeho rezonancím v současnosti. Ústředními motivy jsou tón a linie, ikon a znak, vzájemné korelace a kontrasty mezi jednotlivými díly, a to jak paradigmatické, tak syntagmatické. Název výstavy „Pro mnohé uši“, vzhledem k paralele postavení současného umění, přímo odkazuje na stejnojměnnou stať ze souboru teoretických spisů Moderní výtvarný výraz, v nemž Josef Čapek obhajuje charakter moderního umění v soudobém kontextu apelací na nepředpojatost diváka a jeho schopnost bystrého a syntetického vjemu.
Konfrontoce autorů několika generací předkládá možnost revidovat zavedené kategorie a pojmosloví historií prověřené praxe. Postoje jednotlivých autorů se v mnoha rovinách rozcházejí, ale propojuje je linie abstrakce, konceptuální zpřesňování myšlenky díla a uvážená práce s výrazovými prostředky. Mysl přesně formulující ideu díla a kontrola všech aspektů umělecké tvorby. Přestože přítomné práce deklarují svým intelektuálním přesahem svou racionalitu, můžeme konstatovat, že se všechna tato díla vyznačují velkou mírou citlivosti. I přes všechen hluk je možné odhalit, že důležitým motivem výstavy je ticho. Ticho jako cíl, nebo počátek, či jako počátek konce. Je tedy lepší mluvit o intelektu, který má schopnost vnímat oblasti poznání, které řeč obtížně překládá ve strukturované a významově jednoznačné sdělení. Vztahy mezi díly jsou předjímány s ohledem na relativní hranice vymezujících pojmů i samotných entit uměleckého díla a jeho diváka. Přítomné práce také vědomě pracují s časem, který se v tomto případě rozpadá a stává se obecným a abstraktním pojmem, nebo nás součinností vizuálních a zvukových podnětů ujišťují o jeho přítomnosti a plynutí. Entuziasmus forem projektujících vizi budoucnosti se prolíná s melancholicky laděnou retrospektivou.
Název výstavy je tedy nabízen jako určitá metafora percepce uměleckého díla, neoddělitelně spjaté s kontextem a vlastní zkušeností diváka, jako mnohovrstevnatého procesu, při němž se utváří smysl moderního umění.
Václav Boštík & Josef Čapek & František Foltýn & Otto Gutfreund & Milan Grygar & Katarína Hládeková & Ondřej Homola & Vladimír Houdek & Jiří Kolář & Stanislav Kolíbal & Jan Kubíček & Alena Kučerová & Radim Labuda & Tomáš Vaněk & Michal Pěchouček & Antonín Procházka & Pavla Sceranková & Jan Šerých & Josef Šíma & Jiří Thýn & Jan Šrámek & Veronika Vlková