PRO MNOHÉ UŠI / Výběr ze sbírky Fait Gallery

První ze dvou přehledových výstav zhodnocuje sbírkotvornou činnost Fait Gallery, jež byla započata Igorem Faitem a následně systematicky pokračovala od roku 2012 v synergii s šéfkurátorkou Denisou Kujelovou, působící v galerii do poloviny roku 2025.

Vzhledem k rozsáhlosti sbírky čítající přes 1000 položek a s ohledem na širokou škálu uměleckých přístupů a časové rozkročení sbírky, které pokrývá horizont od předválečné avantgardy až po současné umění, bylo nasnadě uchýlit se k uspořádání dvou na sebe navazujících výstav.

Z důvodu udržení určité homogennosti výstavy bylo nutné najít pro výběr autorů a jednotlivých děl jednoduchý a univerzální klíč. Tím se ve většině případů stala abstraktně geometricko-konstruktivistická ten-dence, která až na jisté výjimky nabírá podobu čistého minimalismu, jindy se zase jedná o měkčí abstrakci s konotací k realitou inspirovanému východisku.

Část výstavy je rovněž věnována prezentaci předválečné moderny, která od počátku tvořila jádro sbírky. Právě kubizující tendence, zřetelná v pracích Emila Filly a četněji zastoupeného Antonína Procházky, generuje spojující prvek se zmíněnou geometricko-abstraktní tendencí, která v řadě případů u autorů působících ve druhé polovině 20. století nabývá až matematického charakteru.

V souvislosti s kubismem je také potřeba zmínit, že se ve výstavě nachází několik děl týkajících se spíše současného umění, které lze označit za explicitně figurální, zprostředkovávající určitý druh neokubismu, a v rámci koncepce výstavy tak tvoří výjimku, která potvrzuje pravidlo.

Konfrontační ráz přinášejí autoři mladší generace, kteří jsou do výstavy fluidně implementováni. Fungují jako leckdy nenápadné osvěžení a zároveň přinášejí zprávu o tom, že recyklace základních forem, jež byly definovány v první polovině 20. století, je stále aktuální, byť autorské východisko už je značně odlišné.

Z mediálního hlediska přináší výstava přehled segmentu sbírky, jenž se týká pouze tradičních uměleckých forem, jako je malba, kresba, grafika, objekt, socha, asambláž a různé typy koláže.

Celkovým záměrem výstavy je odprezentovat část sbírky týkající se předem nastíněných tendencí, najít a demonstrovat formální a obsahově sjednocující prvky mezi autory napříč zmíněným časovým spektrem a uvést je do vzájemného kontextu.

Text: Ondřej Kotrč

PRO MNOHÉ UŠI / Výběr ze sbírky Fait Gallery

23.11.2013 - 13.03.2014

Fait Gallery, Božetěchova 1, Brno

Vernisáž: 21. 11. 2013 v 19.00

Kurátoři: Denisa Kujelová & Martin Nytra

Tentokrát není výběr ze sbírky vymezen generačně, ale tématickým propojením vybraných prací napříč generační škálou umělců zastoupených ve sbírce, s cílem nalézt příznačné rysy jejich tvorby a zasadit je do kontextu vývoje moderního umění a jeho rezonancím v současnosti. Ústředními motivy jsou tón a linie, ikon a znak, vzájemné korelace a kontrasty mezi jednotlivými díly, a to jak paradigmatické, tak syntagmatické. Název výstavy „Pro mnohé uši“, vzhledem k paralele postavení současného umění, přímo odkazuje na stejnojměnnou stať ze souboru teoretických spisů Moderní výtvarný výraz, v nemž Josef Čapek obhajuje charakter moderního umění v soudobém kontextu apelací na nepředpojatost diváka a jeho schopnost bystrého a syntetického vjemu.

Konfrontoce autorů několika generací předkládá možnost revidovat zavedené kategorie a pojmosloví historií prověřené praxe. Postoje jednotlivých autorů se v mnoha rovinách rozcházejí, ale propojuje je linie abstrakce, konceptuální zpřesňování myšlenky díla a uvážená práce s výrazovými prostředky. Mysl přesně formulující ideu díla a kontrola všech aspektů umělecké tvorby. Přestože přítomné práce deklarují svým intelektuálním přesahem svou racionalitu, můžeme konstatovat, že se všechna tato díla vyznačují velkou mírou citlivosti. I přes všechen hluk je možné odhalit, že důležitým motivem výstavy je ticho. Ticho jako cíl, nebo počátek, či jako počátek konce. Je tedy lepší mluvit o intelektu, který má schopnost vnímat oblasti poznání, které řeč obtížně překládá ve strukturované a významově jednoznačné sdělení. Vztahy mezi díly jsou předjímány s ohledem na relativní hranice vymezujících pojmů i samotných entit uměleckého díla a jeho diváka. Přítomné práce také vědomě pracují s časem, který se v tomto případě rozpadá a stává se obecným a abstraktním pojmem, nebo nás součinností vizuálních a zvukových podnětů ujišťují o jeho přítomnosti a plynutí. Entuziasmus forem projektujících vizi budoucnosti se prolíná s melancholicky laděnou retrospektivou.

Název výstavy je tedy nabízen jako určitá metafora percepce uměleckého díla, neoddělitelně spjaté s kontextem a vlastní zkušeností diváka, jako mnohovrstevnatého procesu, při němž se utváří smysl moderního umění.

Václav Boštík & Josef Čapek & František Foltýn & Otto Gutfreund & Milan Grygar & Katarína Hládeková & Ondřej Homola & Vladimír Houdek & Jiří Kolář & Stanislav Kolíbal & Jan Kubíček & Alena Kučerová & Radim Labuda & Tomáš Vaněk & Michal Pěchouček & Antonín Procházka & Pavla Sceranková & Jan Šerých & Josef Šíma & Jiří Thýn & Jan Šrámek & Veronika Vlková

Jdi zpět