Sběratelský cyklus významných privátních sbírek OKA MŽIK / Část druhá: FOR YOUR EYES ONLY / Sbírka Jiřího Valocha

Výstava je sumářem posledních patnácti let tvorby brněnského malíře Petra Kvíčaly. Autor se vrací do postindustriálního prostředí galerie, kde již v roce 2008 prezentoval retrospekci svých prvních dvou dekád umělecké práce. V imaginárním součtu obou výstav se dostáváme na úctyhodnou časovou sekvenci více jak pětatřiceti let, po níž se kontinuálně odehrávají deklarované „výzkumy“ na poli ornamentu. Petr Kvíčala se na přelomu osmdesátých a devadesátých let prosadil originální syntézou jazyka geometrie a postmoderní lekce. Tak tehdy přistoupil k obhajobě ornamentu coby současně problému matematického řádu či estetickému fenoménu pokleslé pověsti. Ornament se v jeho podání dočkal rehabilitace a červená vlnovka se navíc stala Kvíčalovou signature.

Ornamenty, vedle vlnovky nejčastěji ve tvaru cimbuří nebo zig-zag, i nadále prorůstají Kvíčalovými obrazy jako mycelium, někdy skrytě, jindy signálně. Tato polarita je v období mapovaném současnou výstavou asi výraznější než v předcházejících etapách jeho tvorby. Na jednu stranu patří obrazy konstruované jemnou ornamentální sítí, jakoby „vyšívané“, z nichž vyskakují geometrická tělesa delikátní barevnosti. Na straně druhé robustní, až rustikální ornamenty jako výsledek gestického tahu širokým štětcem. Dichotomie mezi ztišenou monochromií a festivalovou barevností nachází v posledních letech zázemí v umělcově životní praxi nesymetricky rozdělené mezi město a venkovskou samotu. Znovu objevená blízkost přírody vrací do Kvíčalovy aktuální situace reminiscence a reaktualizace jeho vlastních uměleckých objevů učiněných před více jak třemi dekádami. Znovu se paralelně k malbě dostává ke slovu práce se dřevem. Velkoformátové dřevné objekty je třeba chápat primárně jako extenzi Kvíčalovy malby do třetí dimenze, nabízející divákovi mimo jiné imerzivní prožitek vstupu do „vnitřku“ obrazu.

Kvíčala stále pracuje v otevřených cyklech, ve kterých zkoumá, ověřuje i exploatuje své umělecké objevy. Výstava koncipovaná na míru pro unikátní prostor Fait Gallery je pro veřejnost i pro samotného umělce příležitostí otestovat výsledky této práce. Jako speciální „hostku“ přizval Petr Kvíčala na svoji výstavu umělkyni Karímu Al-Mukhtarovou. Intuitivně cítí volnou spřízněnost s výsledky její tvorby, které mu asociují senzitivitu blízkou pracím Evy Kmentové. Jestliže Kvíčalův konstrukční princip obrazů byl již v počátcích pojmenován „geometrie od ruky“, tak pro Karímu Al-Mukhtarovou je analogicky důležitá rukodělnost. Primárně náročná práce s výšivkou, kdy jehla s bavlnkou penetrují neprostupné materiály, jakými jsou sklo nebo dřevěné trámy. Skrytá geometrie, reprezentovaná tušenou ortogonální strukturou, která je z principu nevyhnutelně přítomná i u tak intimní ruční práce, jakou je obsedantní vyšívání, se snad až nepřekvapivě potkává se základním principem Kvíčalovy tvorby, kterým je zájem o přírodní řád a jeho rozrušení.

Ondřej Chrobák

Petr Kvíčala vytvořil v Brně několik realizací ve veřejném prostoru, které si můžete jít prohlédnout:

- monumentální malbu na skleněné fasádě hotelu Passage (2019), Lidická 23,

- fasádu s figurativními kresbami na novém kostele Blahoslavené Marie Restituty (2019), Nezvalova 13,

- plastiku Zig Zag 3, 2 (2014), vedle budovy Moravské galerie v Brně, Husova 18,

- malbu ve Slavnostním sále, terazzovou podlahu a malbu na klenbách v divadle Reduta (2005), Zelný trh 313.

Sběratelský cyklus významných privátních sbírek OKA MŽIK / Část druhá: FOR YOUR EYES ONLY / Sbírka Jiřího Valocha

22.11.2014 - 15.01.2015

Fait Gallery, Božetěchova 1, Brno

Vernisáž: 20. 11. 2014 v 19.00

Kurátor: Ondřej Chrobák

Výstavní cyklus OKA MŽIK pokračuje reprezentativním výběrem ze sbírky Jiřího Valocha. Postava Jiřího Valocha (1946), teoretika, kurátora a umělce, se stala v mnoha ohledech synonymem pro brněnskou uměleckou scénu posledních pěti dekád. Rádius jeho aktivit však významně překročil lokální dění. Po zásluze se dnes potvrzuje jeho klíčová role při uvádění a prosazení konceptuálního umění nejen v českém, ale také širším středoevropském kontextu. Vytváření osobní sbírky pro Jiřího Valocha představovalo integrální součást jeho umělecké, teoretické i životní praxe. Na rozdíl od klasických sbírek vytvářených milovníky umění plnila primárně dokumentační funkci osobního archivu. To však neznamená, že by nebyla budována na základě brilantního vkusu, názoru a vášně. Opak je pravdou. Současná sonda, která je první veřejnou prezentací legendární a legendami opředené sbírky, je zároveň předzvěstí rozsáhlého projektu Moravské galerie v Brně věnovaného osobnosti Jiřího Valocha.

Přes čtyřicet děl od více jak dvou desítek umělců vystavených ve Fait Gallery představuje pouze fragment kolosální sbírky Jířího Valocha. V roce 2002 předal Jiří Valoch do pražské Národní galerie soubor přesahující tři tisíce uměleckých děl. Z tohoto zdroje však současná prezentace nemusela čerpat. Výstava se také primárně soustředí na obrazy, sochy a objekty a ponechala až na výjimky stranou práce na papíře, které jinak představují důležitou součást sbírky. Je třeba zdůraznit, že ke všem autorům zastoupeným ve sbírce lze dosledovat také teoretickou reflexi Jiřího Valocha. Jejich tvorbu podrobně rozebíral v úvodních textech k výstavám, které sám kurátorsky připravil, nebo v recenzích a samostatných statích na stránkách odborných periodik. Řadu jejich výstav připravil pro brněnský Dům umění, kde působil od roku 1972 až do roku 2001. S většinou umělců také udržoval pravidelný osobní kontakt a mnohé z nich zásadním způsobem ovlivnil. V tomto směru nemá Valochova sbírka v českém kontextu paralelu.

Ondřej Chrobák

Jdi zpět