25.02.2026 - 02.05.2026
Fait Gallery, Ve Vaňkovce 2, Brno
Koncepce výstavy: Ondřej Kotrč
Vernisáž: 25. 2. 2026 v 18:00
Druhá část přehledové prezentace sbírky Fait Gallery, která volně navazuje na předchozí výstavu, je v určitém ohledu jejím protikladem. Oproti předešlé části, jež primárně reprezentovala abstraktní umění druhé poloviny 20. století, především se zaměřením na geometrii a strukturu, českou modernu a její rezonance a patrné vlivy v současné české malbě, se pozornost výstavy přesouvá k umění, které více akcentuje zobrazení reálného světa.
V protikladu k autorům tvořícím v intencích geometrické abstrakce, kteří předkládají univerzálnější obsahy, se dostáváme k umění, jež čerpá inspiraci z reality, více či méně explicitně ji ztvárňuje, a zároveň staví do popředí zájem o lidskou figuru a její vyobrazení.
Právě zájem o lidské tělo či tělesnost, objevující se přímo nebo přeneseně skrze fragmenty či nástroje a situace, jež jsou s ní nedílně spjaté, tvoří určitý rámec výstavy. Ve výstavě se tudíž objevuje řada děl reflektujících například téma sportu, zároveň však v rámci zájmu o člověka vyvěrá i jistý existenciálně dekadentní rozměr či aspekt humoru.
Chronologicky se nezávazně přesouváme k dílům, která vznikla převážně po roce 2000, což se projevuje i v širším zastoupení média instalace, jejímž příkladem může být rozměrné dílo Hluboko v nepřátelském území umělecké skupiny Rafani, patřící k nejrozsáhlejším realizacím této skupiny. Instalace vyplňuje nepřehlédnutelnou část výstavy, a jak již bylo zmíněno, komentuje skrze vztah výtvarného umění a sportovní symboliky složitější psychologickou situaci. S ohledem na množství zastoupených autorů je ovšem nemožné věnovat pozornost všem jednotlivostem a ponecháme na divákovi, aby si našel své vlastní souvislosti či oblíbená díla.
Výstava má předem nastíněný selektivní rámec, neklade si ovšem ambice předkládat jednoznačnou zprávu o konkrétní problematice či tématu, což je vzhledem k její povaze pochopitelné. Snaží se však přiblížit výdobytky extenzivní sběratelské činnosti Fait Gallery a Igora Faita za posledních 15 let, představit řadu kvalitních děl českých i zahraničních umělců, nechat je vyznít v jejich individualitě, a zároveň představit okruh, v němž tyto individuality koexistují a navzájem se podporují v rámci kompaktního celku.
Zastoupené autorky / zastoupení autoři:
Vasil Artamonov & Alexej Klyuykov, Alžběta Bačíková, Ondřej Basjuk, Nina Beier, Marie Blabolilová, Josef Bolf, Radek Brousil, Jan Brož, Michel Comte, Milena Dopitová, Markéta Filipová, Jiří Franta & David Böhm, Jan Gemrot, Martin Gerboc, Michal Gogora, Damien Hirst, Katarína Hládeková & Ondřej Homola, Katarína Hládeková & Jiří Kovanda, Jakub Hošek, František Hudeček, Matyáš Chochola, Krištof Kintera, Eva Kmentová, Vendula Knopová, Vladimír Kokolia, Jiří Kolář, Eva Koťátková, Ondřej Kotrč, Alena Kotzmannová, Denisa Krausová, Nika Kupyrova, Alicja Kwade, Martin Lukáč, Kamila Maliňáková, Pavla Malinová, Pavel Matyska, Marek Meduna, Jan Merta, Svätopluk Mikyta, Kamila Musilová, Jan Nálevka & Václav Stratil, Pavla Naďová, Petr Nikl, Michal Pěchouček, Ivan Pinkava, Jan Poupě, Skupina Rafani, Tomáš Roubal, Lucia Sceranková, Pavla Sceranková, František Skála, Matěj Smetana, Václav Stratil, Tomáš Svoboda, Robert Šalanda, Adriena Šimotová, Jiří Topínka, Lubomír Typlt, unconductive trash, Kateřina Vincourová, Lenka Vítková
Výstava Výběr ze sbírky Fait Gallery II je prodejní a je poslední výstavou Fait Gallery ve stávajícím prostoru na adrese Ve Vaňkovce 2.
-
Fait Gallery PREVIEW, Dominikánské nám. 10, Brno
Vernisáž: 9. 12. 2014 v 18.00
Kurátor: Martin Nytra
Ve středu zájmu Tomáše Absolona je obraz, který v jeho pojetí můžeme chápat jako rozhraní mezi zobrazením a abstrakcí. Daleko větší pozornost než této hranici však autor věnuje práci s vizuálními zkratkami a také samotným prostředkům malby, mezi něž patří i výraz a gesto.
Absolon se zaměřuje na vztah obrazu k realitě, kterou reprodukuje i spoluutváří, a proto jej také chápe jako komunikační nástroj, který využívá vlastní jazyk, ale také jako specifický druh zkušenosti. Tento jeho zájem se projevuje i v užívání řady formálních prvků jako jsou fragment a linie, které pracují jak s divákovou vizuální pamětí, tak i s jeho psychologií, čímž vzniká neustálé napětí, které je způsobeno snahou tyto znaky dešifrovat. V pracích z posledních let se můžeme setkat s principem postupného seriálového zkoumání možností a limitů poměrně úzce vymezeného repertoáru motivů, jako je například opakující se kompoziční schéma nebo podobný způsob práce s malířským gestem. Tento proces je zároveň součástí hlubšího uvědomování si jejich nezaměnitelných vlastností a potenciálu.
Pokud bychom měli tvorbu Tomáše Absolona přiblížit v určitém kontextu, mohli bychom ji zařadit k širšímu diskurzu odkazování se ke specifickým podmínkám média a jeho historie. Základní sestava prvků, s kterými jednotlivá plátna pracují, částečně vychází z obsáhlého fondu abstraktního malířství. Také bychom mohli zmínit tendence v současném umění a reflektovat určité myšlenky vyjmuté z objektově orientované ontologie a teoretického uvažovaní nad fungováním a povahou různých vizuálních strategií produktového designu. Principy odvozené z těchto dvou okruhů a z nich odvozené významy jsou tou první viditelnou platformou, kde se odehrává převážná část jejich vzájemného prolínání, souběhů a kontradikcí, se kterými autor pracuje.
Zvláštní význam v Absolonově práci zaujímá určitý opoziční systém kompozic, na základě kterého se vedle sebe ocitají konstruované prvky techničtějšího charakteru v kontaktu s barevnými valéry, atmosférickými efekty a dalšími impresemi, které bychom mohli řadit do kategorie symbolů, jež zastupují spíše smyslovou a duchovní sféru nebo jsou také často vnímány jako projev umělcovy niterné emoce. Jsou to zároveň zavedené znaky a strategie, které našly širší využití v celém spektru kulturní produkce, a tak snad ani nezbývá nic jiného než se k nim vztahovat s přiměřeným odstupem a ironií. A tak i název této výstavy by mohl být vlastně úspěšný slogan.
Martin Nytra