Jiří Valoch / SLOVA

První ze dvou přehledových výstav zhodnocuje sbírkotvornou činnost Fait Gallery, jež byla započata Igorem Faitem a následně systematicky pokračovala od roku 2012 v synergii s šéfkurátorkou Denisou Kujelovou, působící v galerii do poloviny roku 2025.

Vzhledem k rozsáhlosti sbírky čítající přes 1000 položek a s ohledem na širokou škálu uměleckých přístupů a časové rozkročení sbírky, které pokrývá horizont od předválečné avantgardy až po současné umění, bylo nasnadě uchýlit se k uspořádání dvou na sebe navazujících výstav.

Z důvodu udržení určité homogennosti výstavy bylo nutné najít pro výběr autorů a jednotlivých děl jednoduchý a univerzální klíč. Tím se ve většině případů stala abstraktně geometricko-konstruktivistická ten-dence, která až na jisté výjimky nabírá podobu čistého minimalismu, jindy se zase jedná o měkčí abstrakci s konotací k realitou inspirovanému východisku.

Část výstavy je rovněž věnována prezentaci předválečné moderny, která od počátku tvořila jádro sbírky. Právě kubizující tendence, zřetelná v pracích Emila Filly a četněji zastoupeného Antonína Procházky, generuje spojující prvek se zmíněnou geometricko-abstraktní tendencí, která v řadě případů u autorů působících ve druhé polovině 20. století nabývá až matematického charakteru.

V souvislosti s kubismem je také potřeba zmínit, že se ve výstavě nachází několik děl týkajících se spíše současného umění, které lze označit za explicitně figurální, zprostředkovávající určitý druh neokubismu, a v rámci koncepce výstavy tak tvoří výjimku, která potvrzuje pravidlo.

Konfrontační ráz přinášejí autoři mladší generace, kteří jsou do výstavy fluidně implementováni. Fungují jako leckdy nenápadné osvěžení a zároveň přinášejí zprávu o tom, že recyklace základních forem, jež byly definovány v první polovině 20. století, je stále aktuální, byť autorské východisko už je značně odlišné.

Z mediálního hlediska přináší výstava přehled segmentu sbírky, jenž se týká pouze tradičních uměleckých forem, jako je malba, kresba, grafika, objekt, socha, asambláž a různé typy koláže.

Celkovým záměrem výstavy je odprezentovat část sbírky týkající se předem nastíněných tendencí, najít a demonstrovat formální a obsahově sjednocující prvky mezi autory napříč zmíněným časovým spektrem a uvést je do vzájemného kontextu.

Text: Ondřej Kotrč

19.08.2015 - 02.10.2015

Fait Gallery PREVIEW, Dominikánské nám. 10, Brno

Vernisáž: 18. 8. 2015 v 18.00

Výstava Slova je jako kniha pro líné čtenáře s bystrou myslí. S minimem slov dosahuje maximálního účinku. Obsahuje tvorbu Jiřího Valocha, která se na způsob galerijní instalace představuje veřejnosti vůbec poprvé. Původně byla určená k privátnímu čtení, k osobní komunikaci formou korespondence s blízkými lidmi a podobně smýšlejícími kolegy, (případně ke snadné poštovní distribuci na zahraniční výstavy a přehlídky umění). Této formě sdílení odpovídá i její materiálová podoba: listy papíru, převážně ve formátu A4.

Cyklus 12 partitur – 12 filmů je možné řadit do oblasti tzv. konceptuální poesie. Jedná se o strohá, ovšem hluboce imaginativní sdělení řazená sekvenčně za sebou. Estetické kvality textu typické pro autorovu konkrétní a vizuální poesii z 60. let zde ustupují do pozadí ve prospěch samotného procesu čtení. Tím, že je tento text prezentován na stěně galerie, zároveň vzniká zajímavé propojení chůze a četby, fyzického a intelektuálního zážitku. (S fyzičností ve smyslu navození různých vjemů, vůně, barvy, gest a pohybu, Jiří Valoch pracuje opakovaně.) Další součástí výstavy jsou kresby věnované Gertě Pospíšilové (autorově životní partnerce, překladatelce a dlouhodobé zaměstnankyni Domu umění města Brna, jejíž odkaz by neměl být zapomenut).

Vše završuje textová instalace: před počátkem. Jedná se o převedení textu původně vytvořeného na formátu A4 na stěnu galerie. Je to opět častý princip Valochovy tvorby ze 70. let, kdy mu stránka papíru suplovala tehdy nedostupný prostor oficiálních galerií. Divák tak skutečně vstupuje do pomyslné knihy končící větou o univerzální moci jazyka. O jeho schopnosti vztahovat se ke stavu, kterého nedokážeme svou existencí dosáhnout. Textová instalace před počátkem tak otevírá volné pole představ a významů. Je to jako básníkova výzva na dobrodružnou cestu.

Text: Jana Písaříková

Jdi zpět