06.05.2024
Fait Gallery MEM, Ve Vaňkovce 2, Brno
Kurátor: Jiří Ptáček
Vernisáž: 22. 5. 2024 v 19:00
Události, které jsou přítomny v malířských kompozicích Tomáše Bárty, se odehrávají mezi dvěma prostory a příčkou mezi nimi. Tyto obrazy nutně spouštějí „zpětný chod“ historií evropské malby až kamsi k úvahám o konstrukci obrazového prostoru Leona Battisty Albertiho, které vtělil do svého klíčového spisu De pictura (1435). Namísto renesanční přehlednosti nám ale Bárta nabízí víceznačné prostorové vztahy a přízračnou iluzi objektů, které jeho obrazy obývají. Jako kdyby architektura plodila své vlastní duchy.
-
Fait Gallery PREVIEW, Dominikánské nám. 10, Brno
Vernisáž: 2. 4. 2013 v 18.00
Kurátor: Martin Nytra
Instalace Ondřeje Homoly staví na zdánlivé banalitě a suchém humoru založeném na sémiotické hře s významy podobně znějících slov aranž a oranž, čímž vzniká na první pohled absurdní a nesmyslná situace. Tento vztah vyplývá z emocí a asociací, jež oba výrazy evokují. Pocit absurdity je umocněn při představě úhledně seskládané pyramidy pomerančů v oddělení ovoce zelenina, v našem kulturním prostředí známé spíše z filmů a nákupů během dovolené u moře, čímž se tento obraz jako demonstrace hojnosti blíží ideálu. Zároveň poukazuje na zaměnitelnost námětu a předmětu uměleckého díla. S tím souvisí i název výstavy Aranž, který záměrně pracuje s fenoménem ideálu krásy, mechanismy zobrazování, vhodným způsobem adjustace, presentace a konstrukcí či dekonstrukcí pojmů. V našem případě odkazuje zejména k modernitě a bytostnému vztahu člověka k předmětu, jemuž přisuzuje vysoké estetické kvality, které dále generuje a multiplikuje charakteristickým způsobem života konzumní společnosti, a který tak nabývá existenciální povahy. Jednotlivá vystavená díla interpretují estetiku a výtvarnou řeč modernismu ve vztahu k cíli a prostředkům v rámci užitého umění a propagačního výtvarnictví a odkazují se tak obecně k úloze avantgardy v celospolečenské proměně hodnot a vnímání skutečnosti. V procesu dekonstrukce a konstrukce se z prostředku stává cíl. Tělesná konstituce figury se rozpadá na prostorový a mechanický model, který podpírá formu sice zbavené symbolické funkce, ale osvobozené a prodchnuté duchem nové krásy.